Tabulky výživného pomáhají, ale nejsou závazné
Tabulka ministerstva spravedlnosti na určení výše výživného má za úkol pomoci rodičům v určení přiměřené výše výživného. Výživné je vyjádřeno procentem z příjmu rodiče a zvyšuje se s věkem dítěte.
Pokud rodič vydělává 40.000 korun čistého měsíčně a má dítě ve věku 7 let, měl by mu dle tabulek zasílat výživné v přibližné výši 6.400 korun. Pokud by ale hradil výživné na dvě děti ve věku 5 až 10 let, pak by se tato částka snížila přibližně na 5.000 korun na jedno dítě, tady 10.000 korun za obě vyživované děti. Procenta se totiž slepě nesčítají, protože v extrémním případě péče o šest dětí už by musel rodič dát celou svou výplatu na výživné, což je zjevný nesmysl.
Rozhodovací praxe soudů je jiná
Rozhodování soudů tabulkám rozhodně nepodléhá. Přímo se uvádí, že tabulky nejsou pro soudy závazné, ale jen doporučující. Soudy tak provádějí klasické důkazní řízení a výživné určují s ohledem na aktuální situaci rodičů i dětí. V praxi se tak neodvozuje výživné pouze z čistého příjmu rodiče, ale svůj vliv má i to, zda rodič nehradí hypotéku či nájem za bydlení, jaké má výdaje na cestu do práce, nebo jakým způsobem hradí další náklady dítěte mimo dosud stanovené výživné.
Neplatí vám výživné? Nahradí vám ho stát
Pokud povinný rodič nehradí řádně stanovené výživné, má pečující rodič právo obrátit se na úřad práce a žádat o výplatu náhradního výživného. Je však povinen realizovat kroky vedoucí k vymáhání dlužné částky. Standardně se jedná o návrh na exekuci povinného rodiče, případně i podání trestního oznámení pro trestný čin zanedbávání povinné výživy. Od počátku roku je však tento trestný čin určen jako výrazně méně společensky nebezpečný, než tomu bylo dříve. Mnoho neplatičů alimentů tak bylo propuštěno z výkonu trestu, a zbylý trest jim byl prominut.
